Kapitálový trh

          Kapitálový trh na Ukrajině začíná své dějiny s přijetím jedného z prvních normových dokumentů o fondovém trhu - Zákona Ukrajiny "Pro cinní papery ta Fondovu biržu"(1991). Tentokrát to byl pokus vytvořit centralizovaný kapitálový trh.

          Podle tohoto zákona, byla založena Ukrajinská burza cenných papírů, s odděleními prakticky ve všech oblastech Ukrajiny, jež byla celou dobu jedinou kapitálovou institucí na Ukrajině. Konec konců i poloha Zákona znemožňovala vznik a existenci jiných kapitálových organizací na Ukrajině.
          Časem se ukázalo, že centralizace kapitálového trhu byla předčasná a její neúčinnost při plnění její funkce byla očividná. Se změnou činné legislativy na Ukrajině vznikají jiné fondové instituce.
          Dnes nemá kapitálový trh Ukrajiny žádnou centralizační, jednotnou instituci nebo organizační řád kromě regulační: Státní Komise pro cenný papíry a kapitálovy trh - DKCPFR a jiných v podstatě samoregulujících organizací.
          Hlavními nabídkami kapitálového trhu jsou: vnitřní státní dluhopisy (OGVZ), depozitní certifikáty NBU, jiné dlužné závazky, v nejdůležitějších věcích státních institucí (například: státní, cenné papíry, které emitují Ministerstvo financí Ukrajiny nebo penzijní fond Ukrajiny), cenné papíry bank a emitentů Ukrajiny. Zpravidla, závisí výnosy od rozmístění, například OGVZ (šestíměsíčné obligace), obnáší 15% roční úroků.
          Hlavní účastníci trhu jsou banky, licenzovaní obchodníci s cennými papíry, registrátoři, spořitelé, depozitáři, burzy a obchodní systémy. Hlavními účastníky kapitálového trhu Ukrajiny i nadále zůstávají banky. Toto je podmínečné, především, existencí značných finančních zdrojů pro uskutečňování spekulativních operací.
          Učastnicí kapitálového trhu jsou členy různých svazů a asociací včetně i samoregulační. Právě takovou je například Profesionální asociace registrátorů a depozitářu (PARD), jež sjednocuje kolem 270 společností Ukrajiny.
          Na Ukrajině neexistuje jedinečný fondový index. Skoro každá zaregistrovaná fondová instituce (fondová burza, systémy a dokonce jednotlivé společnosti, které pracují na kapitálovém trhu) zavedla vlastní "burzovní" index.
          Na Ukrajině neexistuje i jedinný seznam "modrých fíšek". Avšak, například První fondový obchodní systém (PFTS) má a vede vlastní dva (první a druhý) listingy z nejvíce zajímavých emitentů Ukrajiny. K ukrajinským "modrým fíškám", PFTS náleží společnosti: Centroenergo a.s., Dniproenergo a.s., Donbassenergo a.s., Kyivenergo a.s., Zachidenergo a.s., Ukrnafta a.s.
          K ratingu nejvíce přitažlivých společností na Ukrajině patří: Krivorožská továrna horních strojů a.s., Aval banka, Lvivgaz a.s., Krasitel a.s., Chmelnickmolprom a.s., Rosava a.s., Elektromašina a.s., Enakievská huť a.s., Novomoskovská potrubná továrna a.s., Karavaj a.s., Dniprošina a.s., Tekom, Kievstar, GSM, Arkáda fond a jiné.
          Likvidita kapitálového trhu na Ukrajině, zejména v poslední době, klesá. Jedním z důvodů po hodnocení, například PFTS, je pád obratu obchodování s cennými papíry podníků energetiky, hutnictví a proces bankrotství, což způsobuje t.z. "skrytá privatizace".


Valutový trh

          Vzhledem k specifici ukrajinských hospodářských podmínek, základnými zdroji měnových příjmů v letéch 2000 - 2001 zůstávají výnosy z exportných operací a obnovení vnějšího financování mezinárodních finančních organizací (řádný tranš MVF podle programu EFF). Avšak struktura exportu zboží zůstává nedokonalou - vyváží se většínou surovina a meziprodukt, konkrétně aktivně se exportují výrobky metalurgického odvětví.

          Výše uvedené činitelé determinují zachování úrovní návrhu cizí měny na vnitřním devízovém trhu Ukrajiny.
          V roce 2001 těžkým obdobím pro hospodářský rozvoj Ukrajiny i nadále zůstává vysoká úroveň vnějších dluhů a závazků před mezinárodními finančními organizacemi. Za účelem obsluhy vnějších závazků, NBU i v roce 2001 zůstává aktivním účastníkem devízového trhu a aktivně vykupuje všechen zůstatek návrhů cizí měny výše poptávky na valutu. Tak, jen za září roku 2001 se souhrnná měnová rezerva NBU se zvýšila na 492 milióny dolarů USA a dosahuje úrovně 2,688 miliónů dolarů USA.
          Devizový trh na Ukrajině, z pohledu kurzovního pohybu (týkající se hřívna - dolar USA), je stabilním již v letéch 1999 - 2001. I když stabilnost národní měny má někdy jiný, odlišný charakter od trhu, vývoj měnového kurzu v roce 2001 prodlužuje proces revalvace týkající se hřívny (v roce 2000 - 19,6%).
          Avšak podle údajů ználců NBU a na zakladě statistických údajů, výpočty ukázaly, že reálný užitečný směnný kurs se zmenšíl na 8 % za rok 1999 (vůči roku 1998). Realná devalvace hřívny vůči dolaru USA za stejné období činila 37%. Za rok 2000 (vůči roku 1999) reálný užitečný směnný kurs klesl na 7%. Reálná devalvace hřívny vůči dolaru USA za tuto periodu činila 3%. V průběhu roku 2000 (poslední čtvrtletí roku 2000 k prvnímu čtvrtletí roku 2001) reálný užitečný směnný kurz se zvýšil o 3%. Reálná revalvace vůči dolaru USA v průběhu roku 2000 (poslední čtvrtletí roku 2000 k prvnímu čtvrtletí roku 2001) činila 17,2%.
          Taková tendence měnového trhu v roce 2000 přivedla (poprvé za 5 let) k procesu ochrany obyvatelů při přeměně cizí měny v nacionální měnu a rovněž zvýšila důvěru k hřívně. Proto stabilita hřívny i v roce 2001 je hlavním úkolem. To je kvůli tomu, že v případě zmenšování důvěry občanů mnohé z kladných procesů (růst ochrany obyvatelstva, dedolarizace ekonomiky atd.) se obrátí a začne se zesilovat inflace.
          Jak dokazují zkušenosti roku 2001, jenom nízké tempo inflace zachovalo prioritu spotřebitelské schopnosti týkající se hřivny vůči měnam zásadních obchodních partnerů za podmínek její nominální a reálné revalvace.


          Více podrobnějších informací o kapitálovém a valutovém trhu Ukrajiny (včetně emitentů, cenných papírů atd.) lze získat při zaplnění naší ankety-žádosti.